Něco o městě

Město Jilemnice

leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo. 

Vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum

rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Žel historické prameny nám neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami). Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu. Vzhledem ke své odlehlé poloze se Jilemnice rozvíjela pomaleji než poddanská města v živém a úrodném vnitrozemí. Zdá se však, že odlehlá poloha ji léta chránila před vážnými válečnými pohromami. Rozmach města byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části.

Z 15. století pocházejí první zmínky o jilemnických dolech. V následujícím století se připomíná zdejší vyspělé plátenictví.

Muzeum sídlí v zámku v parku u kostela asi 150 m od hlavního náměstí. Parkoviště v místě.

Jedinečnou ukázkou lidového stavitelství

podkrkonošského kraje je soubor obydlených roubených domků v Jilemnici s názvem Zvědavá ulička. Nachází se západně od Masarykova náměstí a název získala podle charakteristického uspořádání staveb posunutých většinou o jednu okenní osu směrem do ulice.

Domy Zvědavé uličky jsou roubeny z mohutných trámů